Dřevěná krabička na poklady Květ života - symbol posvátné geometrie

Detailní popis produktu

Do téhle magické dřevěné krabičky můžete bezpečně uložit všechny své poklady. Do větší přihrádky se hezky vejdou dokonce i vykládací karty! Do menších přihrádek můžete umístit krystaly, vonné oleje, vykuřovadla, šperky a další drobnosti - zkrátka co vás napadne. Vše tak můžete mít ihned při ruce.

Na horní straně krabičky najdete mou ručně vypalovanou autorskou malbu s květem života.

Květ života – symbol Posvátné geometrie, lze dodnes nalézt ve všech hlavních náboženstvích světa. Nese v sobě  poselství světla a prastarý příběh tvoření počátků světů. Je to symbol dokonalosti  v Božském tvoření celého vesmíru. Květ života“ je považován za symbol obsahující veškerou geometrii života, tak jak jej známe na planetě Zemi. Je to univerzální symbol energie, života a spojení mezi vším existujícím. Představuje okamžik, ve kterém ,,Bůh“ zaktivoval svoji vůli, aby stvořil vesmír, kdy opustil stav klidu, neexistence, nebytí, prázdnoty a temnoty. Když se Květ života zrodil, vše začalo a zahájilo svůj první koloběh. Můžeme jej definovat jako „Bůh“ – „ všechno co je“. Je nalézán na různých místech po celé planetě. Byl objeven například v Izraeli, Japonsku, Číně a v Egyptských chrámech.  Také v dobách Atlantidy byl používán. Má obrovské množství skrytých potenciálů. Člověk potřebuje otevřenou mysl a nekonečnou pokoru s cílem odhalit jeho tajemství.  Působení energie Květu života je možné využít také v praktickém životě. Je vhodný třeba na očistu a harmonizaci vody a v dřívějších dobách byl vkládán pod potraviny, aby prodloužil jejich životnost.

Borovice je symbolem dlouhověkosti, odolnosti, odhodlání, dokonalosti a trpělivosti.

Jako jiné stálezelené jehličnany platily i borovice v mírných a chladných oblastech světa za symbol naděje, věčného života a znovuzrození přírody v zimním období. V období zimního slunovratu byly zdobeny nebo byly páleny jejich smolnaté větévky a pryskyřice na ochranu obydlí proti zlým silám zimy, např. v německém Slezsku nebo na Sibiři. V antické mytologii byly borovice považovány za sídla dryád, nymf a zasvěcovány božstvům jako Pan, Dionýsos nebo samotný Zeus. Šišky borovice pinie byly významnou a ceněnou obětinou (a také symbolem plodnosti). Nymfa Pitys (srovnejte etymologii slova Pinus) byla dle řecké pověsti proměněna žárlivým milencem Boreásem v borovici a kapky pryskyřice, jež roní poraněný strom, byly považovány za její slzy.

Významnou úlohu hrály tzv. „jedlé borovice" (limby, piňony) coby zdroj základní potravy v různých domorodých kulturách. Například u Apačů nebo Navajů pálení pryskyřice borovice jedlé provázelo iniciační rituály mladých mužů. Kolébky se zemřelými dětmi byly umísťovány do koruny mrtvé borovice, naopak na živé větve byly věšeny použité kolébky dětí, které jim úspěšně odrostly. Borovice Pinus teocote byla u Aztéků považována za strom bohů a její pryskyřice pálena v chrámech jako obětina, Mayové a další středoamerické indiánské kmeny považovali borovice za oduševnělé bytosti a vyvarovali se jejich poškození či zabití; jejich chvojí a pryskyřice dodnes hrají významnou roli v pohansko-křesťanských rituálech v prostoru Střední Ameriky. Původní obyvatelé Sibiře přisuzovali velkou duchovní sílu borovici sibiřské, vědomi si její mimořádné důležitosti pro potravní ekosystém tajgy; ústřední roli hraje tento strom též coby tzv. „zvonící cedr" ve stejnojmenném směru ruského rodnověří. Také porosty a solitérní stromy borovice lesní se na Sibiři těšily značné úctě šamanů, především mongolských a burjatských

(zdroj: wikipedie)